Recenze: Lola and the Boy Next Door

Kniha: Lola and the Boy Next Door Autor: Stephanie Perkins Série: / Díl:/ Začínající designérka Lola Nolan nevěří v módu… věří v kostým. Čím víc výraznější kostým-více zářivější, více zábavnější, více divoký – tím lépe. A i když Lolin styl pobuřující, je také oddaná dcera a kamarádka s velkými plány do budoucnosti. A všechno je perfektní dokud se obávaná dvojčata, Calliope a Cricket Bell, nevrátí do sousedství. Když Cricket – nadaný vynálezce – vystoupí ze stínu své sestry a vrátí se do Lolila života, musí se smířit s city, které chová pro kluka od vedle. (velmi volně přeloženo z goodreads.com)

 
Lola and The Boy Next Door byla velmi očekávaná kniha. Aspoň tedy pro mě. Anna and the French kiss (recenze zde) se mi neskutečně líbila, Stephanie se trefila přesně do toho, co se mi líbilo a tak jsem se vážně nemohla dočkat, co se stane v Lole.


Jak je napsáno v anotaci, Lola nevěří v módu, věří v kostým. Proto si dala předsevzetí, že celý rok na sobě nebude mít dvakrát stejný kostým. A její život je perfektní. Má úžasného přítele, sexy rockera, Maxe a nejlepší kamarádku, která ji ve všem podrží. To, že je Maxovi 22 let a že rodiče nesouhlasí s tím, že by ho měla mít za přítele, přeci vůbec nevadí, protože je to on, ten pravý. Cestou z jejich schůzky si všimne, že se stěhuje zase někdo nový do domu vedle nich. Do domu, ve kterém bydleli většinu jejího dětství Bellovi s dvojčaty Calliope a Cricketem. A pak je uvidí.


Lola má s Cricketem společnou minulost. To se mi neskutečně líbilo. Líbilo se mi, že má Lola dva táty, líbilo se mi, že její matka není úplně výborné téma k hovoru, líbilo se mi, jak tápala a líbilo se mi, že jsem tam měla Annu a Etienna jako vedlejší postavy. Někde jsem četla, že by se v knize měli objevit a tak jsem čekala jen nějakou malou zmínku, že někdo zná někoho, kdo zná někoho, kdo zná Annu a Etienna. Tak takhle to vážně nebylo. Anna pracovala s Lolou a byly kamarádky. Skákala jsem radostí. Annu a Etienna jsem měla ráda. Že se to zase děje. Že pořád píšu, že jsem to měla ráda a líbilo se mi to? Ale já si prostě nemůžu pomoct.


Lolu jsem hltala stránku po stránce a zůstala vzhůru do noci, abych tuhle knížku dočetla. Jako v Anně, kniha je plná momentů, které vás donutí tu knížku prostě neodložit. Ještě, že přišla v pátek. Pamatuji si, jak to bylo s Annou. Anna nebo učení na čtvrtletku z matiky. Co jsem si asi tak vybrala?


Co se týče Cricketa, ten byl prostě yummy. Měla jsem ho ráda od začátku a abych byla upřímná, i Maxe jsem měla celkem ráda. I když pak mě to pomalu pouštělo, jak jsem poznávala Cricketa. A milovala jsem Lolinu nejlepší kamarádku, Lindsey. Byla mi strašně sympatická, stejně jako samotná Lola.


I struktura příběhu byla vážně výborná. Sice jsem to už jednou psala, ale napíšu to podruhé. Tenhle příběh je sestaven tak, že pokaždé něco staně, něco, co vás prostě donutí tu knížku neodložit. Nevím, jestli to takhle Stephanie dělá schválně, nebo je to jen náhoda, ale rozhodně pokud to dělá úmyslně, velmi se jí to daří. A i styl jejího psaní mám ráda. Čte se lehce, zbytečně nepopisuje věci, zbytečně neprotahuje děj. Líbilo se mi to, líbilo se mi to, líbilo se mi to!


Nemůžu se dočkat další Stephaniiny knížky, která má vyjít v roce 2012 a nést název Isla and the Happily Ever After. Asi si jdu dát re-reading Anny, abych zjistila, kdo ta Isla vlastně je. Jo a ještě něco – PŘEČTĚTE SI TO!