My mind

Jak všichni moc dobře víte,za pár dní vyjde třetí díl Silence. A jestli jste byli mezi těmi, co si mysleli, že je konec, tak jste na omylu. Právě jsem totiž šla na její stánku (ani nevím proč) a vyskočilo na mě, že kniha číslo čtyři by měla vyjít koncem roku 2012. Takže jetli patříte mezi fanoušky, máte se na co těšit.

Jinak, aby tenhle článek nebyl tak krátký, něco sem ještě napíšu, aby se neřeklo. Teď po mně prosím neházejte kameny, ale Město z kostí jsem si přečetla až teď (ano, jedna část Nory tu sérii četla, ale ta druhá se k tomu nemohla dokopat), ale uklidňující zprávou je, že jsem z toho nadšená a Jace naprosto zbožňuju. Dneska mi došel Erebos a nemůžu se dočkat až tu knihu začnu číst, ale momentálně mám rozečteného Son of the Neptun, takže to bude muset počkat. Taky jsem po dlouhé době šla do knihovny, abych zjistila jestli tam není něco zajímavého a odnesla jsem si čtyři knížky.  

Ve škole se nás nejspíše snaží zabít a já mám občas chuť vyskočit z okna (a ne sebevražedné myšlenky nemívám často, takže to ZATÍM problém není). Nejvíc mě k tomuto činu nutí chemie, kterou nenávidim. Jediný světlý bod celého pátku je anglická konverzace, kterou vyučuje fakt moc hezký Američan. 

Nevíte někdo o nějaký komedii, u který se člověk jenom směje? Poslední dobou se mi daří koukat jenom na smutný věci. Třeba kdo ještě neviděl film Pokání a je slabší povahy, ať se na to ani nedívá, protože potom jsem brečela asi čtvrt hodiny v kuse. Sama nevím, proč jsem se na to koukala. Potom když se podívám na nový díl Glee, taky se moc nesměju. Třeba u Asian F jsem na konci brečela, což jsem opravdu nechtěla. Už ani díly Jak jsem poznal vaši matku, mě tolik nerozesmívají. Buďto jsem v hodně hluboké depresi nebo já už fakt nevím. Takže se vás zeptám ještě jednou, jestli nemáte něco u čeho se smějete.

Nějak jsem se rozepsala, ale ještě mě napadlo něco co bych mohla napsat, a proto budu v tomto článku  pokračovat.

Asi všichni jste viděli v televizi reklamu se Zdeňkem Svěrákem na jarmaru.cz. Okamžitě jsme s mamkou sedly k počítači a na stránku najely. Byl tam test jaký jste Cimrmanolog. Mamce vyšlo, že je Skoroznalec, za co jsem se jí smála. Potom jsem si sama test udělala a na první dva pokusy mi to vyšlo stejně, ale napotřetí (už chápu, proč se říká, do třetice všeho dobrého) se ze mě stal Všeznalec. Musím uznat, že otázky typu : Kdo sedí v poslední lavici a k tomu audio nahrávka (debil, blbeček, debil, blbeček, debil, blbeček jenom támhle vzadu, to je jediná vyjímka, sedí ...). 10.10. se stránka otvírá pro všechny Cimrmanology, takže pokud máte rádi Járu Cimrmana stejně jako já, v pondělí to tam navštivte. Což mi připomíná, že Cimrman mě dokáže vždycky rozesmát. 

Takže si zazpívejte písničku proti trudomyslnosti a mějte se hezky

Kdo by Cimrmana neznal a nevěděl by, co tak písnička je, tak tady je:

tady je video ze Ztráty třídní knihy, o které jsem se zmiňovala:

Stránky, které jsou v článku zmíněny :

http://www.cimrman.at

http://www.jarmara.at

http://www.beccafitzpatrick.com