Komentáře

První věc, která mě napadne, když se řekne komentář, je názor. Můj vlastní názor na danou věc. Ať už se jedná o komentář, který napíšete pod článek na nějakém blogu, nebo o komentář, který vynesete ústně, třeba o nějaké události, kterou jste viděli v televizních zprávách. Komentáře nás obklopují a dost silně ovlivňují, a dost také o nás mohou vypovědět.


 
Podle mého názoru, nikdy by se nikdo za svůj názor, který vyjádří, neměl stydět. 1000 lidí, 1000 názorů, to zastávám já. Nikdy nikoho nemůžeme nutit k tomu, aby s námi souhlasil, stejně jako někdo jiný nemůže nutit nás. Každý má jiný vkus, každému se líbí něco jiného, tak to prostě je. A člověk by se neměl bát napsat, co si o dané věci myslí. A ostatní by ho neměli soudit. Avšak to není věc, která mě nutí k psaní tohoto článku. Komentáře, které jsou skvělou věcí, aspoň já si to myslím, protože nám díky nim mohou, třeba čtenáři našeho blogu, hodně sdělit, ať kladných nebo záporných názorů, které nám pomohou se zdokonalovat. Ale myslím, že by se každý měl pod svůj názor podepsat. Protože nikdo ho nebude soudit.


 
Když jsem četla jeden komentář, byl ke článku, na kterém jsem pracovala docela dlouho, trochu jsem se zarazila. Ano, nebyl pochvalný, a mou práci, na které jsem si dala záležet, smetl ze stolu, jako by to bylo nic, avšak upřímně, to nebylo to, co mě hlavně zarazilo. Ano, člověka se to dotkne, chtě nechtě, s čistým svědomím můžu říct, že bych ho stejně nepředělala, protože mně se tak líbil, a myslím, že to je to hlavní. To, co mě tedy nejvíce zarazilo bylo, že ten nepříliš pochvalný komentář byl napsán člověkem, který neměl ani tu sílu napsat svou přezdívku. Psala jsem již jednou, napíši to znovu, nikdy bych nesoudila člověka za jeho názor, ale myslím, že tím, že ten člověk napsal anonymní komentář, který byl navíce ještě kritizující, se shodil sám. Protože předpokládám, že každý normální člověk si řekne, že to muselo stát vážně velké úsilí, sednout si k počítači, napsat nepěkný komentář, který kritizuje něčí dlouhou práci a ani se nepodepsat a nenechat na sebe jediný kontakt, s ukázkou práce dotyčné osoby. Protože, já například, bych stála o to, vidět práci někoho, kdo takto kritizuje. Doufám, že nezním moc naštvaně, protože se tak vážně necítím, spíše je mi líto, že se člověk není schopen postavit za svůj názor otevřeně. Internet má mnoho výhod, ale také nevýhod, neboť poskytuje možnost lidem, kteří by normálně nic neřekli a kdyby, tak by to řekli jinak a mnohem mírněji, ochranu, a pomáhá jim, když to řeknu trochu přehnaně, útočit, na ostatní, aniž by se jim museli postavit tváří v tvář a nést třeba jisté následky.


 
To jen tak k zamyšlení, moc ráda bych slyšela váš názor na dané téma. Doufám, že jsem nikoho nepohoršila, a také doufám, že mi nikdo za můj názor nebude nadávat :).