Bitterblue

Kniha. Bitterblue

Autor: Kristin Cashore

Série: Graceling Realm

Díl: třetí

Recenze obsahuje spoilery na předchozí díly

Třetí díl...

Mnozí z vás dozajista slyšeli o knize Výjimečná, od stejnojmenné autorky. Jedná se o jednu z nejlepších knih jakou jsem kdy četla a dokonce je přeložená i do češtiny a musím podotknout, kvalitně. Jedná se o první díl ze série Graceling Realm. Bohužel, další díl, Fire do češtiny přeložen nebyl. A nedávno vyšel v angličtině, zatím poslední díl s názvem Bitterblue, na který se skalní fanoušci série  rozhodně nemohli dočkat.

Známá postava, ale mnohem starší

Bitterblue se odehrává osm let poté, co končí Graceling. V Graceling se setkávám se Bitterblue jako s desetilettou holčičkou, dcerou krále Lecha, který byl stejně jako hlavní hrdinka Katsa, výjimečný.  Po osmi letech se setkávám s Bitterblue jako s královnou Monsea, které se stále ještě nevzpamatovalo z kruté vlády Lecha. Její rádci považují za nejlepší na vše zapomenout, prominout těm, kteří udělali něco velmi špatného během Lechovi vlády a celkově se pohnout dál. Avšak když se Bitterblue vyplíží z hradu v převleku za normálního občana, zjistí, že jediná možnost jak se pohnout dál, je postavit se čelem minulosti.

Kristin Cashore jsem si zamilovala díky Výjimečné, obdivovala díky Fire (nebo-li jak knihu mohou znát naši sousedé ze Slovenská, Ohnivé) a díky Bitterblue jsem ji začala považovat za jednu z nejlepších autorek. Přestože jsem si zamilovala jak Výjimečnou, tak Ohnivou, Bitterblue se mého srdíčka dotkla asi nejvíce.

I když se v knize neobjevovalo tolik akčních scén, jako například ve Výjimečné, a šlo spíše o takové ty „politické pletky a přetvářky“, Bitterblue se mi líbila ze všech knih asi nejvíce. Bitterblue se mi totiž neskutečně líbila osobnostně. Dalo by se říct, že jsem se v ní našla, naprosto jsem se do ní vcítila a každou stránku knihy jsem s ní prožívala.

Kouzelný styl psaní

A pak je tu ten styl psaní. Ten kouzelný a nezapomenutelný styl psaní Kristin Cashore, který miluji nadevšechno na světě. I když jsem řekla, že jsem si Bitterblue jako postavu oblíbila a měla jí nejradši ze všech, kdybyste se mě zeptali co se mi na knize líbilo nejvíce, odpověděla bych styl psaní. A pak následně zápletka. Protože ta byla neskutečně propletená, promyšlená, skvělá. Člověk si od začátku něco myslel a pak bylo všechno naprosto jinak, přestože se to však zpětným pohledem může zdát očividné. 

Jediné, co bych mohla knize trochu vytknout, je málo romantiky. Přestože tam byla, dalo by se říct, že se nám jí dostalo málo. I když možná o to pak byly momenty mezi Safem a Bitterblue krásnější a vzácnější a člověk se k nim bude vždycky rád vracet.

Abych to shrnula, kniha je krásná, pro mě se stala nejoblíbenější z celé série, mohu ji všem zcela doporučit a doufám, že Kristin se rozhodne napsat ještě nějaké další příběhy, protože její psaní prostě a jednoduše miluji.