My Super Sweet Sixteenth Century

Kniha: My Super Sweet Sixteenth Century

Autor: Rachel Harris

Série: My Super Sweet Sixteenth Century

Díl: První

Anotace:

Kousek před jejími šestnáctými narozeninami, poslední věc po které samotářka Cat Crawford touží, je extravagantní gala pořádané její temperamentní budoucí nevlastní matkou a dobře mínícím otec. Takže i když Cat ví, že rodinný výlet do Flerencie, Italie, je dar na usmířenou, rozhodně si hodlá užít vše, co magické město nabízí. Ale když jí její zvědavost zavede do zvláštního cikánského stanu a při odchodu vejde přímo do renesanční Florencie.

Vržena do šestnáctého století vyzbrojena pouze batohem plným věcí z budoucnosti, Cat se přidá ke svým předkům, sladké Alessandre a ochranářskému Ciprianovi a brzy se zamiluje do nádherného začínajícího umělce Lorenza. Ale když mnohem starší Niccolo začne čichat kolem, Cat si uvědomí, že nechtěná narozeninová oslava je nic v porovnáním s nechtěným nápadníkem plným děsivé amor.

Může najít svou cestu zpět do moderní doby předtím, než se její italské dobrodružství přemění do italského navždy?

 Sladkých šestnáct

My Super Sweet Sixteenth Century (dále jen MSSSC) je kniha, na kterou jsem čekala poměrně dlouho. Zahlédla jsem její obálku a anotaci již před pár měsíci a rozhodně mě zaujala. Mnozí možná ví, že téma cestováním časem je moje oblíbené a i když ne všechny knihy mi s tímto tématem sedly, můj názor na cestování v čase to zatím nezměnilo. Mezi topku se řadí Rudá jako rubín, Modrá jako safír či Hourglass a teď se mezi ně pyšně zařazuje i MSSSC.

 Skvělá oddechovka

Pokud čekáte knihu, která Vás naprosto emočně vyždímá a bude Vám okupovat mysl několik týdnů, přemýšlejíc co si o knize vlastně myslíte, ruce pryč. Tahle kniha je jedno vtipné zábavné čtení, které Vás jednou strhne a už Vás nepustí a navíc vám při čtení vykouzlí na rtech permanentní úsměv. Je to střelené, ale naprosto úžasným způsobem.

Styl psaní mě ihned vtáhl do čtení a nechtěl mě pustit ( i když jsem s ním dost často bojovala větou ,,musím se UČIT!“, pořád se nechtěl vzdát). Je jednoduchý (žádné složité dlouhosáhlé vyjadřování, které by uspávalo naše mozky), ale hlavně je čtivý.

Další aspekt knihy, který si mě získal, byla hlavní hrdinka Cat. Byla střelená, byla samotářka a byla umělecky nadaná (takže až na to umělecky nadaná) jsem se s ní dokázala dostat na jednu vlnu a užívala si čtení jejích myšlenek.

A nelíbilo se mi tam něco? Bohužel, ano. Nelíbilo se mi, jak nás skoro až do konce nechávala autorka v naprosté tmě, proč se vlastně Cat přenesla do minulosti. Jo a pak jsem tak trochu měla problém se zpracováním jména Lorenzo (tedy, říct si na hlas Lorenzo a představit si krásného kluka). Ale zpět k tomu napínání. K téhle knize jsem hlavně dostala díky tomu jejímu tématu a i když se mi líbilo zpracování minulosti (které mi přišlo i přesné, ale žádný expert na Renesanci bohužel nejsem), jednoduše mi trochu kazilo náladu, že vůbec nic nevím o tom, proč se tam Cat vlastně dostala. Na druhou stranu jsem se ale lépe dokázala vžít do Cat, neboť jsme ve tmě tápaly společně.

A i když se dá říci, že se tam objevovalo trocha klišé a láska nám tam vykvetla docela rychle, v tomto případě mi to vůbec nevadilo. Při čtení jsem si krásně oddechla a měla z té knížky prostě dobrou náladu. Byla zábavná, byla střelená, jedná se o skvělou oddechovku a já vám jí prostě a jednoduše doporučuji. 

5 soviček