The Immortal Rules

Kniha: The Immortal Rules
Autor: Julie Kagawa
Série: Blood of Eden
Díl: První

A po dlouhé době Vám představuji… upíry

Už je to tak dlouho, co jsem četla knihu, jejímž hlavním tématem byly upíři. Vážně dlouho. A tak, když jsem zjistila, že Julii má vyjít kniha právě o upírech, nebyla jsem ta, které se to nelíbilo, ale naopak – nemohla jsem se dočkat. Protože, musím se Vám přiznat, mně ty upíři docela dost chyběly.

Dystopická upířina

Kniha má pět částí. První část se jmenuje Human – tedy člověk. V té se setkáváme s Allie ještě jako s člověkem. Je tzv. neregistrovaná – znamená to, že prakticky neexistuje (pokud zmizí, nikdo se nebude starat). Ale rozhodně není sama. Poté, co se objevili upíři a rabidi (jednoduše řečeno zmutovaní upíři, kteří žízní po krvi a po ničem jiném), převzali upíři moc vlastně nad vším. Pokud jste registrovaný, musíte pravidelně odevzdávat krev – pokud tak neuděláte, čeká Vás trest.

Allison patří do bandy neregistrovaných – jídlo musí krást a pokud jí při tom chytnou čeká jí trest smrti. Četba je ve městě zakázaná. Vítejte ve světě upírů.

Na tuhle knihu jsem se tak těšila, že to snad ani nebylo možné. Od Julie jsem už četla The Iron King a The Iron Daughter a knihy si velmi oblíbila. A tak jsem se prostě nemohla dočkat. Jak jsem již zmiňovala, na upíry jsem se prostě těšila. A doufala, že tahle upířina bude stát za to.

Tak moc jsem chtěla…

Já jsem téhle knihy prostě tak moc chtěla dát pět hvězdiček, ale nejde to. Nebylo by to upřímné. Protože ať je Juliin styl psaní jakýkoliv, ať má jakkoliv odvážné hrdinky – prostě to nedokázalo zachránit hluché místo mírně za polovinou. Nedokázalo. Upřímně Vám mohu říct, že jsem se nudila – nic mě nenutilo číst dál a měla jsem chuť přeskakovat odstavce. Samozřejmě pak se kvalita opět zvedla, a kdyby bylo jen toho, asi bych těch 5 hvězdiček dala. Ale není. Co mi vadilo? Allie. Teda, já jsem jí měla ráda, ale několikrát jsem se přistihla u toho, jak si říkám – no to ta holka nemyslí vážně. Občas mi přišlo, jako by si osobnostně v pár momentech odporovala – ale možná to tak působilo jen na mě.

Na druhou stranu ale musím pochválit Kagawinu schopnost popisu, totiž ze stránek na mě dýchala ta beznaděj, to neštěstí, kterým si každý musel projít. Před očima jsem viděla zdemolovaná města. Všechno jsem si dokázala živě představit. Atmosféra na mě dýchala přímo ze stránek.

Rozhodně Vám s čistým štítem mohu tuhle upířinu doporučit – pokud jste se již dlouho nesetkali s upíry a stýská se Vám po nich, a navíc máte rádi dystopie, hurá do The Immortal Rules! Je to kniha dozajista pro Vás. 

4 sovičky