Autor: Jojo Moyes
Anotace (bux.cz) : Louisa Clarková je obyčejná dívka žijící mimořádně obyčejným životem. Má ráda svou práci v bistru, svého dlouholetého přítele a svět, který končí s hranicemi malého rodného městečka. Svůj život by za nic nevyměnila. Když však bistro zavřou, Louise měnit musí. Svět Willa Traynora naopak žádné hranice nemá. Je to svět adrenalinu, velkých obchodů i peněz, svět možností bez omezení. Will svůj život miluje. Když ho však nehoda upoutá na kolečkové křeslo, ví, že už ho nebude moci žít jako doposud.
Jen těžko si lze představit více nesourodou dvojici než náladového a depresivní Willa a jeho novou optimistickou a upovídanou ošetřovatelku Louise…
Romantický příběh o dvou lidech, kteří nemají nic společného, dokud jim láska k nohám nepoloží celý svět. S ním však i otázku, jak vysokou cenu je člověk ochoten zaplatit za štěstí toho, koho miluje.
Když jsem si Me Before You (spolu s dalšíma dvěma knihami od Sarry Manning) objednávala, myslela jsem si, že to bude hezké lehké romantické čtení na léto. Špatně. Zjistila jsem to v okamžiku, kdy jsem knihu rozbalila a hned na zadní obálce byl úryvek recenze od Closeru: "Truly beautiful. Made us laugh, smile and sob like a baby - you have to read it." A víte co, měli pravdu.
Knihu jsem dočetla dneska a potřebuju ji dostat ze svého systému dřív, než upadnu do těžké deprese. Jenže mně není líto, že čtu prakticky jenom samé depresivní knížky, protože ony za to stojí. Jsou to příběhy, které by měly být přečteny.
Věřím, že jsou knihy u kterých je před a potom. Po jejich přečtení zkrátka na svět už nepohlížíte stejně. První kniha, kde jsem to výrazně zaznamenala bylo The Fault in Our Stars (Hvězdy nám nepřály) od Johna Greena, protože jsem si najednou uvědomila, jak zacházím s nemocnými, jak absolutně neuvažuji nad tím, že oni chtějí žít plnohodnotný život a já jim to stěžuji svou opatrností a soucitnými pohledy. Me Before You mi zkrátka otevřelo oči.
Pro vás, co si nechcete přečíst spoilery: Kniha se mi strašně líbila. Ano, byla smutná, ale opodstaněně a když se nad koncem zamyslíte, tak ani jinak skončit nemohla (i když si to moc přejete).
Zbytek recenze obsahuje spoilery
O eutanazii jsme se několikrát bavili ve škole a já vždycky byla pro, protože pro někoho to je zachování důstojnosti a hlavně to je každého věc. Je zvláštní, jak rychle člověk změní názor, když se setká s někým, kdo o tom uvažuje. Myslím a doufám, že tohle bylo hlavní poselství knihy. Stále to je rozhodnutí toho člověka, i když ho máte rádi a záleží vám na něm.
Prakticky celou knihu nám je přibližována postava Willa Traynora, jeho klady a zápory. Učí nás s ním soucítit, ale ne ho litovat, vážit si ho, mít to rádi. Takže opravdu nechcete, aby zemřel, protože on si to nezaslouží v pětatřiceti. Jenomže na našem úsudku nezáleží, je to jeho život a ke stejnému zjištění pomalu dojde i Louisa. Právě proto mě na konci tak hrozně rozčílila máma Lou za to, že odsoudila Willovu matku, že mu to dovolila. Co měla asi tak udělat? To rozhodnutí nebylo její. Lousina máma se zkrátka chovala nepřiměřeně a hlavně, jak si může hrát na to, že plně chápe situaci, když v žádné podobné nikdy nebyla.
Tak pryč od depresivních úvah. Louisa byla postava se kterou se rychle zžijete a je proto jednoduché číst celý příběh z jejího pohledu. Dobrý nápad byl sem tam dát kapitolu z pohledu někoho jiného, protože to pomohlo k celkovému pochopení příběhu. Mojí nejméně oblíbenou postavou byl "překvapivě" Patrick. Už od první zmínky o něm jsem čekala až se rozejdou.
Všechny postavy měly své světlé a stinné stránky, byly realistické. Obecně celý příběh byl takový lidský.
Knihu jsem četla hrozně pomalu, protože jsem se bála konce a toho, jak moc mě to bude bolet. Nerada to říkám, ale bála jsem se opravěně. Teď se nejspíš půjdu někam schoulit do klubíčka a přemýšlet o smyslu života. Jenže to by jenom dokazovalo, že jsem si z knihy nic neodnesla. Měli bychom dělat to, co nás baví, naplňuje, protože nikdy nevíte, jestli nenastane doba, kdy ji dělat nezvládnete. Na Me Before You je vidět, že neštěstí/smůla/osud?/říkejte si tomu, jak chcete si nevybírá a fakt, že Will Traynor měl moře peněz to auto nezastavilo.
Knize samozřejmě dávám:
A teď budu dlouho přemýšlet, jestli si přečtu něco dalšího od autorky. Nečetli jste náhodou někdo od ní něco jiného? Je všechno tak depresivní?
Já mám od této spisovatelky doma knihu Poslední dopis od tvé lásky a ještě jsem ji nečetla, ale moc se těším, až se do ní pustím.
OdpovědětVymazatMe before you jsem nečetla a teď nevím, jestli tu knihu budu číst, když jsem si přečetla celou tuto recenzi a vím, jak kniha skončí. Ale už dlouhou dobou přemýšlím, jestli se tedy do ní pouštět nebo ne, protože se trochu bojím, že mě takhle zasáhne jako právě tebe..