Hunger Games film : dojmy

Já nemůžu uvěřit, že už jsme ten film viděli. Ne fakt tomu nemůžu uvěřit. Devět měsíců plných očekávání, ohromného těšení se, žití od jednoho traileru k druhému, od teaseru k teaseru. Devět měsíců přání, aby se jim film povedl, aby ho nezkazili, aby byl podle předlohy, aby nás nezklamal. Damn it a všechno je to za námi a my v tuto chvíli můžeme udělat jen jediné – modlit se, aby byl další díl vůbec natočen. Musíme se spolehnout na americké fanoušky, kteří snad vydělají kinům hodně peněz, budou trhat rekordy, abychom se mohli těšit na druhý díl.

Správně jste si mohli odvodit, že jsme navštívili půlnoční premiéru. Vybaveny tričky a taškami s reprodrozdem jsme se plné očekávání a mírně ospalé usedly do  červených pohodlných sedaček a těšily se na film.

První poznámka: Počet teenagerů vs. dospělých lidí – oh man, teenagerů bylo v kině opravdu málo. Vlastně tam byli jenom dvě skupiny, ostatním bylo +18. Musím říct, že tenhle fakt mě docela překvapil, na druhou stranu chápu, že je čtvrtek normální pracovní den.

12. kraj :

Výborné vykreslení 12.kraje. Myslím, že se tvůrcům filmu výborně podařilo vystihnout tu chudobu, všechno co Kapitol napáchal (vizuálně). Krásně propracované losování, skvěle pochopitelné i pro ty, kteří nečetli knihu.

Kapitol

Když jsem poprvé viděla fotky, jak bude vypadat Kapitol, zarazila jsem se. Nepřišlo mi, že se jedná o ujetý, přeplácaný, nevkusný kapitol. Ale když jsem na plátně sledovala přípravné centrum, krásně to do všeho zapadalo. Ta surovost, ta hrozba, to napětí. Kapitol trochu vizuálně jiný, pocitově přesto stejný, jako v knize. Kapiťolané se svými přeplácanými, nevkusnými kostýmy, se šílenými vlasy a líčením. A se zvráceným smyslem pro zábavu.  

Postavy:

Jennifer Lawrence zazářila. Ne, že bych to neočekávala, ale řekla bych, že moje očekávání i předčila. Přeci jenom jsme měly strach, že se film nepovede. Ale toho se bát rozhodně nemusíte. Jennifer je Katniss. Bez debat. Prostě je. A Josh Hutcherson je Peeta. To taky bez debat . Když jsem viděla fotku Jennifer poprvé (měla na ní ještě blonďaté vlasy), docela jsem se zarazila, no když jsem viděla její první fotku jako Katniss věděla jsem, že tohle je Katniss. U Joshe mi to trvalo trochu déle, přesto jsem se s ním smířila a na plátně podle mého zazářil. Oba dokázali vystihnout své postavy pohyby jakými dělali, či svou mimikou. V nich jsem viděla své oblíbené postavy z knih.

A Haymitch. Ten byl naprosto dokonalý. Woody Harrelson je skvělý herec, ale jeho výkon mě neskutečně překvapil. Haymitche zahrál naprosto výborně, jeho výkon byl prostě… prostě skvělý. A samozřejmě nesmím opomenout herce, který hrál prezidenta Snowa – Donald Sutherland je pan herec. V Pýše a Předsudku ho milujete, v Hunger Games ho nenávidíte. Když jsem tak na ten film koukala a v hlavě se mi přehrávaly nenávistné myšlenky, kterými jsem chtěla zasypat prezidenta Snowa došlo mi, jak skvěle svou postavu zahrál.

Za zmínění i obrovskou pochvalu stojí Elizabeth Banks, která výborně ztvárnila Effie Trinket, milovala jsem její kostými a paruky a vlastně všechno co se točilo okolo Effie.

Kniha vs. film:

Když jsem vyšla z kina, řekla jsem: Tohle nebylo a přesto je podle knihy. Spousta lidí si stěžovalo, že byla Madge vystřižena z filmu. Upřímně mi to bylo při sledování naprosto jedno. Právě díky tomu, že byla Madge vystřižena, se tvůrcům podařilo vystihnout vztah mezi Katniss a Prim. Reprodrozd tak nabyl úplně nového významu a těm, kteří knihu nečetli, skvěle nastínil hloubku jejich vztahu.

 Bonusové scény, které jsme v knize nemohli vidět (aka scéna prezidenta Snowa se Senecou-hlavním tvůrcem her) byly skvělé, do filmu se hodily, dodávaly smysl věcem, které by divák, který HG nečetl, nemusel pochopit.

Splátci (aneb když Vás rozbrečí Cato):

Ti kteří přežili boj u rohu hojnosti byli skvělí, na to že jsem ani jednoho neznala, tak herecky mě přesvědčili. Věřila jsem, že by vás byli schopni zabít bez mrknutí oka. Co jsem na druhou stranu vůbec nečekalo bylo to, že mě Cato rozbrečí. Přeci jenom Cato? No tak, ale ano skutečně to tak bylo, na konci jsem brečela jenom a jenom kvůli němu. Třpytka a Kordeta byly dokonalé mrchy, které jsem z hlouby duše nenáviděla a byla jsem ráda, že to s nimi dopadlo, tak jako to dopadlo.

Aréna:

Té části filmu jsem se bála asi nejvíce, protože jak můžou udělat arénu? Mně samotné to dělalo problémy si ji představit v knize, protože pojem aréna je prostě zavádějící a já si představovala prostě malou uzavřenou (pomalu fotbalovou) arénu. Ve filmu je ale dokonalá. Moc se mi líbily scény s ovládacího centra, kde jsme mohli vidět, jak celý princip arény funguje a mě to třeba pomohlo k pochopení. A ti mutové....doteď se z nich klepu...Tady vás chci upozornit, že se LEKNETE, takže pozor.

I mean… I know how it ends, right? So why am I freaking out, scared of what will happen next?

Tohle bylo taky docela zajímavé. Na to, že jsme knihu četli třikrát, nebo čtyřikrát, jsme se skoro celou dobu, co byla Katniss v aréně, drželi za ruce, nervózní co se stane. Při losování jména se nám stáhl žaludek a napjatě čekaly, co se stane (přesto, že jsme to věděli). Tohle filmové zpracování vás několikrát emočně převálcuje, zažijete radost i strach.

Peeta, Katniss, Hurikán:

Vadí mi porovnání se Stmíváním, HG nemá výraznější trojúhelník (narozdíl od Twilight) a když už tak v prvním díle se naprosto neprojevuje, proto mi spadl kámen ze srdce když se neprojevil ani ve filmu. Ano, byly tu náznaky, jako když Gale sledoval v televizi jak se Katniss líbá s Peetou,ale nic víc. Takže ještě jednou zopakuji HG není Stmívání a milostný trojúhelník v knihách je nepodstatný, hlavně když nad tím člověk přemýšlí, on tam vlastně žádný není, protože to není tak, že by Katniss byla s Hurikánem a toho podváděla s Peetou (fuj...člověku tohle vůbec k HG nesedí, zní to spíš jako z telenovely :)).

Zápory:

I když jich není moc, přesto tu nějaké jsou. Nejsem si teď jistá, zda-li ve filmu bylo vysvětleno to, co se stalo s 13. krajem. A také mi přišlo, že nebyla přikládána důležitost takového rozměru, jako v knize, některým scénám.

A tak závěrem:

Hunger Games nezklamaly. Jak film tak kniha mohou stát samostatně, přesto jsou propojeny. Herecké výkony byly více než nad očekávání, některé postavy překvapily, některým nebyla dána taková důležitost.Velmi zajímavá kamera, díky které jsme se v některých chvilkách dostaly Katniss doslova do hlavy, mohli být pro někoho matoucí, pro jiného snad dech-beroucí. A já bych šla hned znovu. A znovu. Hunger Games je jedno z nejlepších zfilmování knihy jaké znám, snad z důvodu, že probíhala přímá spolupráce s autorkou. Nám nezbývá dodat nic jiného, než prosbu s tím, aby se natočil další díl ve stejném hereckém složení, v jakém se natáčel první a…. May the odds be ever in your favor.