Kridla – Aprilynne Pikeová

Kniha: Křídla

Autor: Aprilynne Pikeová

Série: Wings

Díl: První

Obsahuje mírné spoilery (nic, co vás mělo překvapit, se zde neobjevuje)

Vydání téhle knihy proběhlo ve velké tichosti, aspoň co se blogové sféry týče. Já jsem na ni narazila v sobotu (před asi dvěma týdny) v knihkupectví, a vzhledem k tomu, že jsem ještě od narozenin měla nějaké poukázky na knížky, koupila jsem si jí. Teď bych měla napsat, že jsem toho buď litovala nebo nelitovala. Ale já vůbec nevím, jak mám tuhle knihu ohodnotit. Tohle se mi stalo snad poprvé, nebo podruhé. 4 hvězdičky mi přijdou hodně, na druhou stranu 2 hvězdičky zase málo, tři mi k tomu nejdou a tak vlastně vůbec nemám ponětí, co jak bych to měla ohodnotit .

wehearit.com

Laurel nastupuje první den na střední školu, je jí patnáct let a vlastně poprvé navštíví státní střední školu. Do té doby ji maminka učila doma, protože na místě, kde bydleli před tím, žádná škola nebyla. Avšak poté, co Laurelin otec koupil knihkupectví, přestěhují se na nové místo a do státní školy prostě musí, ať se jí to líbí nebo ne. Hned první den školy poznává Davida, se kterým se skamarádí. Ale poté si najde na zádech malý pupínek… který přeroste v mnohem větší problém.
 
Já vážně nevím, jak bych to měla ohodnotit, což je velmi frustrující. I dva týdny po dočtení knihy vlastně vůbec nevím, jaký dojem na mě kniha udělala. Pokaždé, když se snažím rozmyslet, jak bych Křídla měla ohodnotit, pokaždé když se snažím porovnat klady a zápory, jako bych měla v hlavě vybíleno.

Hlavní postava byla jistým způsobem zvláštní. Laurel bylo patnáct a poprvé nastupuje na veřejnou školu. Ok, fajn. Zajímavé, ale fajn. Nedokážu si představit, že byla vlastně skoro celý život oddělená od společnosti a nezešílela (protože já bych pravděpodobně zešílela). Ale dobře, tohle jsem nezažila, nemám ponětí, jaké by to mohlo být, takže dobře, nebudu brblat. Ale to, jak se na Laurel první den ve škole David vrhl, mě trochu překvapilo. A jo, docela se mi to dojem z knihy zkazilo.

Nevím, jestli to bylo překladem, nebo tím, že jsem před čtením Křídel asi měsíc četla v kuse pouze anglicky psané knihy, ale ze začátku jsem vážně dlouze překusovala překlad. Opravdu teď nemohu říct, jestli byl nekvalitní, nebo ne, protože jsme v tomhle ohledu byla i docela neobjektivní. Vážně jsem měla hlavu najetou na angličtinu, takže jsem ze začátku byla trochu pomalá, co se týče čtení.
 

A proč vlastně píši, že nemohu posoudit hranici kvality překladu a autora? Protože mě velmi zklamaly hovory mezi hlavními postavami. Dost často mi přišli zbytečné a zvláštní. Občas se mi zdály až nudné. Kdybych průběh čtení měla popsat ve hvězdičkách, nebo v našem případě spíše sovičkách, když se jednalo například o rozhovory mezi Davidem a Laurel, měla jsem chuť dát hvězdičky 2.

Což je na téhle knize tak frustrující. Jsou v ní momenty, které byste ohodnotily 2 hvězdičkami, na druhou stranu jsou tam momenty, které byly vážně krásné a promyšlené a těm bych dala hvězdičky čtyři. A člověk pak neví, co s tím má dělat. I když se mi kniha v jistý ohledech moc nelíbila, jedno se Aprilynne povedlo. Udělala nám nový a originální pohled na věc. Z čehož jsem byla posléze nadšená.


A co bych měla říct závěrem? Knize nakonec uděluji 3 hvězdičky, protože to s ní bylo jako na houpačce a na 4 hvězdičky, díky dost často nezáživným a zvláštním rozhovorům mezi postavami, prostě nemá. Upřímně jsem zvědavá na to, jak bude příběh pokračovat. Ještě bych chtěla poděkovat nakladatelství, že nechalo originální obálku. Chytrý tah.

3 sovičky